úterý 21. dubna 2009

Už jezdím jako ďas :-)

Pondělí byl úžasný den i když zároveň jeho závěr už tolik ne, trochu jsem se vztekala, nezvládla jsem sama v sobě danou situaci...
     Už od rána jsem se těšila na koníky, jela jsem sama, protože mamina měla sraz ve Všerubech (nás budoucí rajský domov) kvůli rozvodu sítí ... Tak jsem jela autobusem a ve vesničce, kde staví autobus na mě čekal Petr a dojeli jsme až k nim ...
     Koníci byli letos poprvé ve výběhu na velké louce ... Ta zářila zlatými pampeliškami a koníci se na ní vesele pásli ... S Evou jsme se převlékli a šli osedlat Páju, největší kůň ve stáji :) Ale taky nejhodnější ... S velkou námahou jsem se na ní vyšplhala, ona si s toho nic nedělala a dál si škubala zelenou travičku ... Místo sedla jsem měla jen deku a opasek s madly, abych lépe cítila pohyb koně a naučila se s ním spojit ... Jezdili jsme jen na kruhu a Eva mi to všechno moc dobře vysvětlila, zkoušela jsem cviit, otáčet se, předklánět, zaklánět, dávat nohy na horu a zase dolů ... Moc mě to baví, i když se cítím pořád nejistě, je to den ode dne lepší a lepší a cítím se s koněm víc sžitá a jistější ... Ale nebojím se jich, ani jednoho, ani toho že jsou velcí, důvěřuju jim ... Věřím, že když se k nim budu hezky láskyplně chovat, že se oni pak budou stejně chovat ve mě, vnímají všechno co cítím, i moji důvěru k nim ... No nakonec jsem se naučila rozejít, zastavit, rozklusat a klus už mi i docela jde a nepadám, jen zadek mě pak bolí :) I cval jsem si zkusila, ale to jsem se držela jako klíště za madla :D
     Pak jsme šli čistit, já  čistila Falkouška, bílého čtyřletého koníka s jedným černým s druhým světlemodrým okem ... Celou dobu se mě snažil oždibovat a utíkat mi, ale nakonec jsme se nějak domluvili :) Vůbec se mi od nich nechtělo ... Čas s nimi tak rychle utíká ! 
     Domů mě vezla Eva, protože vezla syna do Plzně ... Měli hlad, tak jsme se po cestě ještě stavěli v McDonaldu :? ... Několikrát jsem říkala, že nic nechci, ale Fanda mi stejně přinesl cheese burger :lol:Tak jsem slušně poděkovala s tím, že nemám hlad a že s ho dním doma ... Samozřejmě skončil v prvním koši ... Když mě Eva vyhodila, šla jsem rovnou do Hypernovi koupit rajčata a avokáda ... Domů jsem přímo sprintovala, jaký jsem měla hlad ! Na schodech jsem potkala maminu a křičela jsem na ní, a´t se mě nepokouší zastavit, vyjela jsme výtahem do našeho patra, kde jsou už tak týden rozbyt dvěře ... Tak jsem je spravila (vykopla :lol:) ... Takhle rychle jsem rajčata ještě nikdy neloupala a nekrájela ... No jo, já a jídlo :)
      Když jsem si nacpala bříško, hned jsem byla spokojenější a klidnější...
      Páťa na mě asi čekal a když jsem mu pak řekla, že na něj nemám čas, protože si musím jet pro výplatu, tak jsme se pohádali ... Necítím na tom vinu, nesnesu, když se mě někdo snaží manipulovat ... Jenže jsem byla nervní, rozčílená a situaci jsem také v klidu nezvládla ... Řekli jsme si, že se teď nebudem vídat ... Moje ješitnost je bohudík/bohužel moc veliká, než abych ustoupila, jeho asi taky ... 

- 0,75l pomerančovky
- miska nakrájeného kiwi a pomerančů
- malý ananas
- 1,5 kila pomerančů
- salátek (mega salát) jako obvykle

Žádné komentáře:

Okomentovat