úterý 21. července 2009

Svěží šťávy - 1.den


Přišla chvíle a vyplynula myšlenka, že bych se chtěla na chvíli odpoutat nohama od země a užívat si jen euforie s pomocí čerstvých ovocný šťáv ... Je léto, sluníčko nic nezanedbává a skvěle plní svojí funkci dávat Zemi světlo, teplo, Lásku a radost - ideální podmínky pro šťávový půst !
Dřív jsem si těhlech experimentů občas užívala, ale když člověk jede na téhle povznášející lehké vlně jen málo kdo mu rozumí ... Mám kolem sebe teď spoustu skvělých čistých lidiček, kteří jsou pro takové pokusy otevření, tak jsem navrhla, že bychom mohli podniknout hromadně veřejný šťávový úlet :-) ! To jsem ale ještě netušila, co za věci z toho velmi brzy vyplyne... Když jsme na Freshness vypustili tenhle nápad do vzduchu, najednou se začaly objevovat reakce lidí, že zrovna s tímhle měli v plánu začít nebo dokonce už začali ... Jaké to "náhody" :-) Super ! Tak od včerejška jsme se do toho pustili ... Já nejen virtuálně, ale společně s dalšími dvěma dušičkami, které jsou mi od neděle milými hosty v mém ovocném doupátku :-) Ještě v neděli jsme si užívali salátku a kešu oříšků a od pondělí od dopoledně jsme najeli na ovocné šťávy ... Moje první byla kolem 11 v parku ve Stromovce, kde jsem byla s Ivankou na bruslích ... Byla to melounová cantaloupová (mňam) ... Skvěle jsme si zabruslili, sluníčko hřálo, probrali jsme události uplynulých dní se všemi novými klepy a drby :-) a šťáva byla milé osvěžení ... Rozloučili jsme se v půl dvanácté na Holešovickém nádraží, kde jsem nasedla na metro a jela do práce do BioTrendu, Štěpanská 11 ... Jsem nadšená svojí novou prací, nemohla jsem si vybrat milejší a krásnější prostředí ! Jsem vděčná Andrejce, která mi tohle poskytla ... Chodí sem samí milí lidé, prodí tu energie pozitivního ducha a co je neméně ohromující, veliký sortiment raw dobrůtek jako jsou čokolády (moje nejoblíbenější kešuová a bíla s macou se na mě smějí přímo proti pultu), sušenky, krekry, výnikající tyčinky, slunečnicový brouci, sušené ovoce, semínka, oříšky (včetne raw kešu), dortíky a kuličky, musli a chleby z Ráje chutí ... Co víc si takový mlsný vitarián pro svůj jazýček může přát :-P ?? Také ECO kosmetika a drogerie a spoustu dalšího, vše v jednom Láskyplném krámku ... Co jen může způsovovat, že se tu zakazníci tolik sdržují, odcházejí s úsměvem a stále a stále se vracejí :-) ? ... Činí mi neskutečnou radost a nadšení být toho doučástí a užívat si to téměř každý den....
V BioTrendu jsem si dopila šťávičky z melouna a pak padla ještě jablečná a pomerančová, kterou mi přinesla Verunka ... Než jsem skončila, tak mi tu s Lukym dělali společnost...
Po půl sedmé jsme zamířili domů, kde jsme si udělali šťávu z ananasu, pak z vodního melounu a když už nebylo co šťavit, vyrazili jsme na nákup do Kauflandu ... Odpoledne jsme měli ještě takovou krizi, která nás ponoukala k tomu to vzdát a dát si něco co neteče :-) Ale nakonec jsme byli rádi, že jsme to přemohli, protože večer přišli první euforické stavy ... Vůbec jsem nečekala, že to přijde takhle brzo ! Když jsme byli na cestě do Kauflandu, už jsem se nemohla ubránit cukání koutků od ucha k uchu ... Musela jsem pobíhávat a poskakovat a najednou byla ta vlna tak nesnesitelná, že jsem musela běžet ... Až do Kauflandu jsme si dali s Lukym rychlý běh, který mi neskutečně rozproudil krev v žilách ... V Kauflandu jsme nakoupili horu pomerančů a jedenácti kilového pana melouna ... Radostně jsme si šťavnatou nálož odnesli domů, kde jsme udělali další pořádnou oranžovou dávku euforizujícího nápoje ... Způsobilo nám to další chechtavou náladu, tak jsme museli vyrazit ven ... Už byla tma, na nebi hvězdy a my ve třech společně vyrazili (sérií sprintů doběhli) na dětské hřiště ... Houpali jsme se na houpačce, byla to neuvěřitelná síla, musela jsem se smát a nešlo to zastavit, jako bych lítala až do toho hvězdného nebe, nešlo to utnout a ani jsem nechtěla ... Pak jsme lezli po prolézačkách, klouzali se na klouzačce a nepřestali se smát ... Musela jsem z hluboka dýchat, abych zvládla vstřebat ten nával rodosti ... Tomuhle říkám užívat si přítomný okamžik ! Na co alkohol, na co tráva, na co drogy ? Mě stačí pomeančová šťáva, je to tak jednoduché :-D Nikdy to pro mě o samotě nebyl tak silný zážitek jako s dvojicí dalších blázínků, kteří se mnou lítali ve stejné nebeské výšce ... Nejde to ani popsat ... Potom Verunka v návalu nadšení sundala oblečení a lehla si do písku (promiň Verunko, ale tohle jsem si nemohla nechat pro sebe :-D) ... Byla užasná, ten její výraz mluvil za vše ... Ani bych se nedivila, kdyby někdo zavolal policisty, že nějací feťáci šílí v dětském parku ... Nakonec, když jsme se vyřadíli, vylezli jsme si až nahoru jedné prolízačky, povídali si a pokoušeli se slovy sdílet svoje pocity i když to bylo téměř nemožné ... Chytli jsme se za ruce, zavřeli oči a jen vnímali proud, sílu, energii v nás ... Jako bychom nebyli těla ale jen jeden silný proud Lásky ... Nikdy dřív bych neuvěřila, že něco tak silného zažiju ... Byla jsem vděčná za každý okamžik, každou vteřinu a měla pocit, že bude trvat věčně, bez místa a času...
Když jsme přišli domů, vlezli jsme si pod peřiny a snažili se usnout, moc to ale nešlo, protože ten smích a energetické záření nešlo zhasnout :-) Nakonec se to ale i mě povedlo, bylo už dlouho a ráno jsem měla v plánu dřív vstávat ... Lukášek vyrazil do práce a my se s Verčíkem ještě do půl desáté povalovali a čekali až vyleze sluníčko ... Když na nás ty něžné žluté paprsky zamířili, vyskočili jsme z postele, udělali si pomerančovou šťávu a vyrazili do města...
Velikou radost mi teď taky delá tatínek, našel novou cestu, odbočil z té, která vedla do hlubin depresí a smutků, samoty a oddělenosti ... Začal objevovat kouzlo syrové přirozené stravy, kouzlo sebelásky, všelásky a pozitivního myšletní ... Neumím ani vyjádřit, jak jsem za to na něj hrdá a jakou vděčnost v srdci mi způsobuje jeho vypravování plné nadšení, jak si dělá smoothie, salátky, moc mu to chutná a chemické, vařené, masité výmysly dnešní civilizace ho nepřitahují, co už skoro odpuzují ... Také jak má spoustu energie, vitality, začíná nové projekty a vidí svět barevný a veselý ... Huráá ! Kéž by každá dcera měla takového otce ... Já můžu projevit jen neskutečný vděk láskou k němu, že právě takovýhle můj táta je...
Od soboty mám konečné pětiprsté botičky nebotičky, ani jsem nečekala, že mi to způsobí takovou radost ... Všude v nich pobíhám a lítám, jsou super, víc než jsem si myslela ... Užívám si i to, jak si na mě lidé ukazují a smějí se jim :-) Objevuji tajemství přirozené lidské chůze ... Jak dlouho jsem používala nevědomě bariéry a teď se jich s radostí zbavuji ... Samozřejmě když to jde, tak v přírodě chodím úplně bosky a to je teprve spojení se zemí ! Ale ve špinavém městě jsou prsťáčky skvělá alternativa bosé chůze...
Nejde ani popsat co prožívám a co se mi honí hlavou, je toho tolik a maximálně si to užívám ... Vím že mě toho teď čeká mnoho a jen samé skvělé věci, je super žít na těhle Zemi, teď a tady...
O víkendu za mnou přijela maminka, měli jsme školu ... V sobotu teorii - energetické dráhy, meridiány, body, jak působí, jak zapomoci nich léčit a jak je najít, v neděli praxi - Breussova masáž, masáž s lávovými kameny ... Oba dva dny mě moc bavili, všechno mě to zajímá a hltám jak jen to jde ... Jsem vděčná za to rozhodnutí dělat tuhle školu, do budoucna mi to bude velkým přínosem...
Taky bych chtěla cestovat, pohybovat se z místa na místo, poznávat nové lidi, kultury, krásná místa objevená i neobjevená, souznit s přírodou a užívat si těch krás které nabízí ... Miluji Prahu, stejně jako jsem téměř osumnáct let milovala Plzeň a Sušici, ale moje přirozenost je brouzdat, jsem srdcem dobrodruh, objevitel, jsem předurčená k pohybu ... Moc se těším, až to přijde a budu se moc rozletět do světa, už teď k tomu hledám každou příležitost....

- 1l melounové cantaloupové
- 1,4l jablečné
- 1l pomerančové
- 0,6 melounové vodní

celkem: 4litry šťávy - nejsem šetřílek :-)


Co teď můžu udělat ? Zhluboka se nadechnout, pouslouchat píseň svého srdce a celým tělem i duší prožít nekonečný úžas radosti Býtí....

pondělí 13. července 2009

SWEET life in Prague

Události plynou, život proudí a já se nechávám unášet tímhle živlem ... Už jsem konečně pražanda, dnes je to dva týdny, splnil se mi sen ... Sen který si říkal o svůj projev a dral se na povrch do světa reality neuvěřitelnou silou a rychlostí, poháněný mojí touhou...
Před týdnem jsme byli v Plzni na festivalu "Miluj svůj život", před tím jsem strávila skvělé dva dny u Filípka v Týřovicích, které jsem si krásně užila společně se svými novými přáteli, sluníčkem, sportem v křivkládskýh panenských lesích a bosíma nohama ... Byla to nádhera, od té doby co jsem přijela, až po okamžik, kdy jsme šli s Mišákem na autobus jsem neobula boty, ani při běhu ... Tolik jsem si užívala ten kontakt se zemí, lochtání trávy, teplý žár kamenů, chladnou rosu, písek ... Bosé nohy mi ukázali, že je co objevovat, nestavět žádné bariéry, jen splynout a užívat si ten kontakt, spojení s přírodou...
Přípravy byli v plném proudu, užívali jsme si dobrot a připravovali jídla pro ty, kteří budou otevření poznat a ,za pomoci čerstvé stravy, se rozpomenout na svojí přirozenost, vzpomenout si a znovu v sobě probudit vitalitu a svěžest ... Těšilo nás to, sluníčko nám hřálo záda, když jsme venku pracovali ... Dokonce jsem dostala veliké překvapení, které jsem nečekala ... DURIAN ! Moje Láska nejvoňavější ze všech nejslastnějších ! Mražený, ale přece moc dobrý a euforizující :-) Měla jsem radost !
Po přesunu do Plzně se naše partička začala rozšiřovat a nadšení tím zvětšovat ... Nikdo jsme nerozumněli tomu, jak je možné, že se známe pár dní, byli jsme spolu tak spjatí, šťastní a veselý ... Celý festival jsme si náramně užili i přes to, že dva dny nebylo hezké počasí ... S Láskou jsme lidem připravovali všemožné delikatesy a sami se krmili přesladkým ovocem a především vodními melouny ... Poslední den nás dokonce pár jedlo jen ty melouny a to potom člověk lítá v oblacích a jen s velkou námahou se přidržuje země... Občas jsem neodolala a uzobla jsem i delikatesky těžšího kalibru, ale vždy mi pak tělo dalo najevo, že tohle je už moc těžké a že jedině na ovocných vlnách v doprovodu s osvěžující zeleninou a zelení bude pospívat a sršet ryzí energii...
Po čtyři noci jsme spali u nás, byla to vždycky legrace, když nás bylo třeba devět v bytě 3+1, ale pokaždé jsme se dokázali poskládat a dobře se vyspat ... Stihli jsme se při tom i pobavit a nasmát, takže nám nechybělo vůbec nic :-)
Na festivalu jsem si koupila knížku o kyvadélkách s grafy pro práci s nimi ... A ametysové kyvadélko jsem dostala ... Prý si mě vybralo ... U stánku, kde právě byli jsem strávila hodně času ... Pán mi ukazoval různá kyvadla, malá, větší, z kovů, kamenů, přírodních materiálů a poučel mi je vyzkoušet ... Byla jsem nadšená, nikdy jsem necítila takovou sílu, takové propojení ... Kyvadlo se na všechny vjemy a myšlenky točilo energicky do kruhu a nebo kývalo ze strany na stranu ... Když jsem se rozhodla si ho koupit a intuitivně a také za pomoci kyvadýlka jsem si vybrala ono ametysové, pán mi řekl, že si mě vybralo, ať trénuji, že jsem pro to vnímavá a že mi ho tedy nechává ... To mě nadchlo ještě víc, tak jsem hned za ušetřené peníze běžela a koupila si knihu !
V úterý večer jsme zbyli už jen čtyři, já, Mišák, Verunka a Luky ... Doma jsme dlouho do noci povídali a zkoušeli různé věci na práci s vlastní energií ... Ráno jsme si šli zaběhat a doma jsme si společně vypili pomerančovou šťávů ... Jak popsat to nadšení a radost ... Konečně jsem poznala spřízněné duše, jaké "náhody" nás svědli dohromady a my teď spojujeme svůj elán, nadšení a svěžího ducha pro tvorbu nových věcí, které lidem ukážou sebe sama, Lásku a svěží život, to je naše idea a náš cíl za kterým si dychtivě půjdeme a moc si to při tom užijeme ... Cítím se s nimi skvěle, známe se staletí a užíváme si přítomnost, souznění, porozumnění, je to dokonalý pocit, který mě naplňuje tak, že přetékám až pookraj...
Poté přišel přesun do Prahy, do mojí milované krásné Prahy, slunečné Prahy ... A dokonce už oficiálné do mého domova !! Zbožňuji svůj byteček v Libni, malý, krásný a útulný, od prvního okamžiku jsem věděla, že je můj ... Teď tu společně trávime už týden ... Verunka je tu se mnou po celou dobu, kluci ze začátku, pak jeli domů na moravu a už se zase vrátili :-) Je to super ... Každý večer je co dělat, co probírat a čem diskutovat a pořád je toho málo ... Užíváme si společně skvělé svěží jídlo jako nikdy, ulítíváme na jeho lehkých vlnách a nepřestáváme sršet Láskou ... Nikdy jsem nezažila takové prožití přítomného okamžiku, moje mentální myšlení a vnímání se tolik změnilo a cítím se teď tak svobodně a v sounáleitosti s Jednotou...
Práci mám zařízenou v BioTrendu ve Štěpánské ulici u Andrejky, jen pár dní v týdnu, ale jsem za to ráda, dnes tam jdu poprvé na odpolední ... Cítím se tam moc dobře, jen nevím, jak se ovládnu s tolika dobrotami kolem sebe :-)
Objevila jsem také úžasné místo, Ivanka mi ho ukázala - Stromovka ... Krásný zelený park, se spoustou trávy, stromů, vodou,... Dá se tu běhat, jezdit na kole, na bruslích,... A to přesně děláme my, začali jsme teď spolu jezdit na in line buslích a je to paráda ... To je přesně to, co mi chybělo, pohyb ... Chci teď zase začít cvičit, bruslit, běhat a lítat, to je můj živel, moje přirozenost a radost ... Není nad ten pocit pružnosti těla, toho průtoku energie a návalu endorfínů v krvi :-) !! Dokonce zakládáme Freshness inline team, tak uvidíme, jak se nám to bude rozvíjet a jak se lidé chytí na naši energy vlnu...
Včera jsme byli na Osho dinamické meditaci, byl to pro mě silný zážitek ... Ze začátku jsem byla nervózní, když jsem nevěděla, co čekat ... při první fázy, při spontáním tanci ze mě ale všechno spadlo a v průběhu jsem se uvolňovala čím dál víc, dostala jsem ze sebe spoustu emocí a počistila jsem si mysl ... Trvalo to dvě hodiny a opravdu mě to nadchlo, spotila jsem se snad jako nikdy a naprosto jsem si to užívala, ten náboj, tu energii, která sršela ven ... Učitě si to budu chtít zopakovat...
Dnes jsem pozvaná do Hanoi a pak na duriánkový oběd, juppííííííí :-):-)
Po domově se mi kupodivu vůbec nestýská, ale těším se na mámu, tátu, na Patrika ... Oni se teď všichni poddávají svým strachům, obavám a úzkostem ... Uvědomila jsem si, že už nastal čas, kdy je nemůžu a nechci táhnout, vím jak jsou silní a najdou si svoji cestu sami ... Já jim to ze srdce přeji a jsem stále s nimi...
Miluji Život a vše co přináší................................................