Start do nového roku

Můj milý deníčku, mám to sice jen v hlavě, ale tím, že si to sem napíšu to zpečetím a také se k tomu budu moct vracet a ve slabších chvílích připomínat - Je tu opět konec roku a začíná nový, nové desetiteltí a proto jsem se rozhodla, že i já bych měla s novým začátkem přinést další vylepšení do každého ze svých dní...

Novoroční předsevzetí !

Chtěla bych:

- jednoduchá ovocná strava se zeleným (pouze, bez míchanic, sušenic, oříškovic, semínkovic a

podobných výmyslů)

- chodit do postele nejpozději ve 22h a vstávat nejpozději v 7h

- každý pátek 36h půst (popř. v sobotu šťávový půst)

- chodit dál pravidelně cvičit

- chodit aspoň jednou týdně s miláčkem plavat

- běhat a pokud možno natrénovat na 1/2 maraton (popř. maraton)

- trávit víc času v přírodě a na čerstvém vzduchu

- zbavit se veškeré chemické kosmetiky a drogerie kolem sebe

- hodně číst a vzdělávat se

- udělat úspěšně masérský kurz

- udělat úspěšně zkoušky ve škole

Co bych si přála:

- najít si s miláčkem nové, krásné bydlení, kde bychom měli každý prostor pro sebe a svojí

činnost

- dělat práci, která mě bude bavit a uspokojivě živit

- jet na dovču do Thajska

Víc mě teď nenapadá, jen bych to teď chtěla trošku rozebrat - k tomu prvnímu bodu: V tomhle mám už dlouho jasno, jedině čerstvé zralé syrové ovoce mi dává zdravý, sílu, vitalitu a chuť do života, nejlépe mono a tak jak jsou ... Tak ráda si vezmu k večeři nebo k obědu plnou náruč mandarinek a loupu si je jednu po druhé, jak krásně to ta příroda vymyslela :-) Nebo čapnu banán ke sváče, oloupu a baštím jako opička ... Nebo v létě, chuchnu meloun, ten krásně křupe a jak voní ! a pak jen lžičkou s radostí doluju tu šťavnatou přesladkou dužinu ... A jak se pak člověk cítí, naplní si bříškou a šel by nejraději na louku válet sudy a běhat ! Tohle prostě nemá chybu, nemá smysl hledat něco jiného, jen tohle je ta správná cesta ... V poslední sobě jsem párkrát zkušebně ťápla vedle, ale jen jsem se utvrdila, že jen ovoce jen ta správná cesta pro mě ... Ani oříšky a semínka ne, jen zalepí žaludek a zatěžkají hlavu, není v nich ta čerstvost a život ... Ale zelené to jo, to mám ráda - ledový salát, čínské zelí, polníček, římský salát, hlávkový, to všechno mi moc chutná, třeba společně s rajčátky, paprikami, avokádem nebo jinými plody ve formě večerního salátku ... Jen jsem se ještě asi nenaučila tolik rozpoznávat a vychutnávat si ty jemné chutě, nebo je to možná tím, že plodová zelenina ze supermarketů není tak kvalitní, ale aspoň nějakou lehkou zálivku si na salátek dávám, většinou z citrónu nebo limetky a sirupu z agave, to mi moc chutná ... A čerstvé bylinky mám také moc ráda ! Hlavně pažitku, oregáno a bazalku ... Ale především to sladké ovoce ! Mandarinky, pomeranče a šťávy z nich, zlaté kiwi, zralé banány, to teď asi nejraději, pak jablíčka, hrušky, hrozny, jahody, třešně, melouny, hlavně piel de sapo a vždy to co je zrovna v sezóně ... Ale kořenová zelenina mi už nic neříká, někdy dostanu chuť na trochu strouhané mrkvičky nebo šťávy z ní, hlavně na podzim, ale víc nic ... Ještě ze zeleniny v létě občas sladký hrášek a kukuřici...

Vím, že jen tak budu v harmonii se svým tělem ... No a když se k tomu ještě přidají ty pravidelné půsty, kdy si trávení hlava a celkově organismus odpočinou, tak to bude balzám :-)

A také jsem si uvědomila, jak je důležitý spánek pro tělo i duši, hlavně spánkový režim ... Chci dopřát svému tělu to nejlepší, i nejlepší odpočinek, protože ho nadevšechno miluji, tak jsem se rozhodla chodit brzy spát a brzy vstávat ... Místo televize si číst, vzdělávat se, učit se a zajímat se o věci, co mě baví a které dávají smysl...

A další částí zdravého a plnohodnotného životního stylu je pohyb ... Ten mi dává sílu a elán ! Nemohla bych bez něj být, je mou milovanou každodenní ranní "kávou" ... Ať je to posilovaní, protahování, plavání, běh nebo cokoli jiného ... Chtěla bych si zlepšit pružnost, sílu a výkonnost a v neposlední řadě i postavu :-) A také natrénovat zase na půl maraton, protože to byl jeden z nejkrásnějších zážitků mého života...

Taky jsme se s miláčkem rozhodli, že se přestěhujeme, do většího bytu (domečku), dál od centra, kde budeme my i pejsek mít víc zeleně a hlavně prostoru, každý pro sebe, což nám přinese harmoničtější spolužití a více prostoru pro naše činnosti ... Nejvíc bych si přála malinký domeček s malinkou zahrádkou, snad se mi to splní !

A snad se podaří vydělat i nějakou tu korunku navíc, abych se konečně mohla podívat na bílou písečnou thajskou pláž a pochutnat si na zralém durianu přímo v místě jeho bydliště ;-)

Teď už musím jít spát, zítra napíšu ohlednutí za rokem 2009 a když to vyjde tak i události uplynulých dní :-)

Život je krásný, jupííí !

Tak jsem už snad zase zprátky

Ležím zavrtaná v posteli pod peřinami, venku padá sníh a svítí sluníčko, byla jsem tam před chvilkou, provětrat se s miláčkem a psíkem ... Pěkně mrzne, ale kupodivu mi to ani moc nevadí ... Ve čtvrtek v noci jsme jeli se ségruš do Vídně, byl to úžasný výlet ! Přijeli jsme tam už ve čtvrt na šest ráno, tak to bylo docela zajímavé, když jsme rozespalé a zmrzlé hledali po cizím městě, kde se schováme a hlavně kam si dojdeme na záchod :-D Trhy a většina obchodů, kaváren a restaurací otevírá kolem jedenácté hodiny ... Kromě moru McDonald´s ... Nečekala jsem, že to někdy řeknu, ale díky bohu za něj ! Od půl sedmé, hned jsme tam zahučeli :-D Trochu jsme se ohřáli, dali si čaj a vyrazili na projížďku tramvajemi po městě ... Vídeň je kouzelná ! Po jedenácté jsme vyrazili na trhy - spousta krásných věcí, žádné kýče, ale ručně dělané originální dárky, ze všech možných materiálů ... A co pak ten večer ! Radnice svítila jako pohádkový zámek, nádherné barevné výzdoby svítili ze všech stran ! Do toho krásné trhové stánky, vůně svařáku a spousta veselých lidí ... Byli jsme obě u vytržení !

Cesta zpět už byla trochu krušnější, měli jsme přestup v Brně, kde jsme museli čtyři hodiny v noci sedět v non-stopu a pak přetopeným autobusem s vydýchaným vzduchem do Prahy ... Jak já se už těšila do pelíšku ! To bylo ale až kolem půl sedmé ... Takže se spánkem to byla docela býda...

Tohle byl krásný den a moc jsem si to užila, ale celý den mě něco žralo zevnitř, neumím to ani definovat, ale hodně jsem bojovala sama se sebou, dost negativních emocí lezlo na povrch ... Dost úzce to i souviselo s jídlem, úlety, kterými jsem si dávala jednu ránu za druhou, ale nějak to nešlo zabrzdit ... Najednou jsem to prostě nebyla já a to moje pravé já nemělo sílu prodrat se na povrch a zasáhnout, úplně jsem se v tom utopila ... Začali se mi vracet podobné psychické stavy jako už v minulosti a tak jsem musela už nějak zasáhnout, nešlo to už vydržet ... Od včerejška mám půst, cítím se docela dobře a uvidím, jak dlouho ho budu držet, dost mi to ale pomáhá ... Třeba včera jsem jen tak ležela a najednou jsem začala brečet ... Bez nějakého velkého opodstatnění, najednou to prostě přišlo, nával lítosti, smutku, beznaděje, to všechno procházelo i se slzami ven a já najednou ucítila ohromnou úlevu...

Teď už začínám cítit, jak se mi vrací radost ze života, klid na duši a doufám, že po půstu to bude zase láska k ovoci a zelenině, nadšení z vita energie a odmítavý postoj k denaturované stravě ... Je zvláštní, že na začátku jsem na tom byla s přesvědčením mnohem lépe než po roce ... Bylo mi krásně ! Věděla jsem, že jenom vita je ta správná cesta a cokoliv jiného pro mě bylo nemyslitelné, to vím samozřejmě i teď v tom se nic nezměnilo, ale někdy mi dělá problém ten trend udržet ... Člověk si myslí, že když přešel ze dne na den a začal se hned cítit dobře, tak má vyhráno, ale po delší době, co se pročistí povrch, začne se detoxikovat i nitro a to kolikrát může způsobit několikrát větší problémy než vyrážky a rýmu ... Je to běh na dlouhou trať, člověk stále poznává další a další aspekty svého Já a ne vždy je snadné se s tím poprat a vyrovnat ... Ale já to nehodlám jen tak vzdávat ! Půst je to, co právě teď potřebu, pročistit si tělo i mysl ... Obojímu jsem teď dost ubližovala a o Vánocích si hodlám dopřát pořádnou dávku péče a Lásky !

A to radím i všem ostatním ;-)

Někdy je mi z toho smutno

Někdy si člověk myslí, že konečně potkal toho, kdo mu rozumí, přijímá ho takového jaký je, stojí při něm a chce s ním sdílet zážitky, myšlenky a život, je to krásný pocit ... Už dřív jsem psala o tom, že už dlouho si uvědomuji, jak mě lidé vidí a podvědomě se ke mě staví, s opatrností, odstupem a obavami ... Když mě hned neodsoudí a něco je ke mě přitáhne, tak si stejně časem začnou vytvářet bariéry ... Myslela jsem, že mám přátele, ale vždy se ukázalo, že nikdo z nich nepochopil mojí podstatu, přesto, že jsem se s nimi snažila žít v souladu a pomáhat jim, jak jsem jen uměla, nikdy se nezbavili toho podvědomého "strachu" ze zrady, kterou bych se proti nim provinila ... Bolelo to, ale časem jsem se s tím naučila žít ... Jen asi táta a máma byly jediné výjimky a proto si jich tak bezpodmínečně a nade všechno vážím ... I když to tak třeba z prvu vypadalo a chtěla jsem tomu věřit, nikdo kromě nich v mém životě mě neměl rád pro to, jaká opravdu jsem a ani to nikdy nepochopil, vždy znovu a znovu se opakoval ten samý scénář a to srdce, které jsem dávala přímo na dlani, skončilo zase na podlaze ... Prý ten můj had v očích, jak mi jednou řekl Patrik ... Přitom jsem se jen snažila milovat a s ostatními radovat.... Vždycky jsem si musela hrát na tu statečnou a ledovou i když mi z toho pukalo srdce...

Tři dny jsem baštila jen zlaté kiwi a pila pomerančovo-mandarinkovou šťávu, včera jsem přišla domů promrzlá a hladová, tak jsem si udělala banán s jablíčkem, zázvorem a skořicí ... Ráno jsem si byla zacvičit, to bylo moc fajn, cítím se pak vždycky skvěle, svěže a nabitá :-) Byla jsem doma sama, tak jsem se rozhodla, že si sjedu do města do jednoho krámku s přírodní kosmetikou, abych udělala změny v koupelně směrem k ekologičtějším a pro moje tělo příjemnějším a přírodnějším variantám ... Venku bylo chladno, deštivo, ale já stejně mezi lidmi po ulicích vesele pobíhala ... Ne že bych snad chtěla utéct kapkám deště, ale prostě tak, z radosti :-) V krámku byla moc milá paní, která si se mnou povídala a dlouho se mi věnovala ... Nakonec jsem si koupila exotický sprchový olejíček (za studena lisovaný olej z kokosu a makadámiových ořísků), tak krásně sladce voní a mýdlo z olivového oleje a skořice, ta se na zimu hodí ... Už jsem ale docela promrzla a nemohla jsem se dočkat, až přijdu domů a dám si horkou sprchu ještě s novým mýdlem a olejíčkem a pak si zalezu do pelíšku a dám si ovocný oběd ! Jenže před domem jsem nešťastně zjistila, že jsem si zabouchla klíče ... Tak jsem musela jet za miláčkem zpátky do města, aby mi půjčil svoje ... Když jsem čekala na tramvaj směrem domů, už jsem to nevydržela, protože jsem měla strašný hlad a koupila jsem si naproti u vietnamce hrušku, jé ta byla sladká !

Když jsem přišla domů a najedla jsem se vlezla jsem natěšeně do horké sprchy, když jsem se umyla, vzala jsem si župan a zahučela ještě postele pod peřinu ... To mi bylo tak dobře a teplíčko ! Ani nevím jak, ale tvrdě jsem usnula a vzbudila se až v půl páté ... Ale tak krásně se mi spinkalo :-) Včera jsme měli na programu už dlouho plánovanou jaterní očistu, tak už jsem nic nejedla ... Když přišel brouček domů, tak jsme ještě lenošili a povídali si a v šest hodin jsme začali pít glauberovu hořkou sůl, po dvou hodinách znovu a po dalších dvou hodinách půl hrnku olivového oleje s půl hrnkem grepové šťávy - to vám bylo všechno tak odporné :-/ Pak jsme zalezli do postele a dali si na játra teplý rašelinový polštář ... Nebylo mi moc dobře a až kolem půlnoci jsem usnula ... Kolem půl třetí jsem se vzbudila, s nesnesitelným nucením na zvracení ... Tak jsem vyběhla z postele a na několikrát to všechno zase vyhodila ven :-/ Nepřála bych vám to zažít ! Bylo mi strašně zle a pořád jsem cítila ten mastný olivový olej ... Dopoledne se ještě mělo pokračovat ze solí, to jsem už ale nehodlala po nočním zážitku podstoupit a taky by to asi ani moc smysl nemělo, když jsem ten olivový olej se šťávou vyhodila ... Tohle byl na můj citlivý žaludek trochu silný šálek kávy...

Dnes jsme si se ségruškou zarezervovali na pátek jízdenky do Vídně, už se na to moc těším ! Nějaké odreagování a výlet potřebuju jako sůl ... Tam to bude krásné, spoustu vánočních výzdob a vánoční trhy, snad i sníh, úplně jiná atmosféra než tady ... A hned po tom máme o víkendu školu, na tu se taky moc těším, protože minule jsem jí kvůli nemoci propásla, navíc teď už tam se mnou kromě mamky chodí i drahoušek, tak o to je to lepší :-)

Dnes: - 0,5l pomerančovo-mandarinkové šťávy

- 800g zlatého kiwi

(a teď se chystám na salátek, už jsem ho neměla asi týden, tak se na něj těšim)

Gold kiwi - můj nejmilovanější oblíbenec :-)

Nějak jsem se v tom životě zamotala

Můj nejmilovanější deníčku ! Jak jsem tě mohla tak opomínat, když jsi mi tak chyběl :-( Pročítám teď po několika měsících tvoje stránky a nostalgií se mi tají dech ... Přemýšlela jsem nad tím, proč opravdu jsem tak dlouho nepsala ... Připadá mi teď, jako by to byl skoro někdo jiný, kdo psal tyhle radostné řádky... Ne že bych teď neměla v životě radost, jen mi přijde, že jsem se sama ve víru změn nějak zamotala ... Jak krásně se mi vzpomíná na ty jarní dny, kdy jsem přišla ze školy z Plas s tím, že už jsem se nemohla dočkat, že budu doma sama a budu si celé odpoledne užívat knížek, přemýšlení, lenošení a sama sebe doma v teplíčku nebo v horké vaně plné bublinek :-) Jak mě tahle odpoledne chybí... A nebo ty sluníčkové víkendy s maminkou, kdy jsme se nadlábli ovocem a vyrazili třeba válet se do Všerub na louku a snít a nebo na brusle do parku, užívat si pohybu, povídat si a poslouchat řeku....

Kromě mamky mi moc lidí nerozumělo, ani jsem se nesnažila měnit se k jejich obrazu a nebo jim vysvětlovat svůj svět... Užívala jsem si šťastně melancholie a toho leteckého pohledu na svět ... Byla jsem jako pták, co se kouká na svět z oblak a raduje se ze světa krásy ... Nezkoumá nedostatky, nekritizuje, vidí jen Lásku, která je vlastně to jediné, co opravdu existuje :-)

Jak mě naplňovalo příjemným klidem, sednout si doma v obývacím pokoji, zapálit si svíčku, pustit si nějakou milou meditační hudbu a kreslit si mandaly ... O ničem nepřemýšlet, jen se vžít do barev a vzorů, stát se jimi....

Moje Já se zamotalo do víru velkoměsta, podlehlo chvilkovému vzrušení, slétlo k zemi a chtělo se stát součástí toho, co po celou tu dobu sledovalo ... Ale asi opravdu není všechno zlato, co se třpytí ... Po tom mráčku se mi teď začalo stýskat a nějak se ztrácím v tom co je správné ... Mělo by to být právě to, co cítí moje srdce a tím si teď právě nejsem jistá, snad se to časem nějak vyvrbí...

Snažím se teď hledat věci, které by mě bavily, ve kterých bych se našla ... Určitě je to kreslení a tvoření, když se celá zapojím do té činnosti a stanu se její součástí :-) Taky se chci učit ! Škola přírodní medicíny je čím dál tím zajímavější, ale už i náročnější, proto se jí teď začnu více věnovat ... Také si chci v únoru udělat kurz na sportovní a rekondiční masáže a pak se dál rozvíjet v tomhle směru terapeuta ... Těším se, až tohle budu moct předávat lidem, až budu mít dostatek zkušeností a dovedností a budu jim pomáhat na rozcestí života a ukazovat jim krásu a moc přírody ... Sama se k ní teď chci více obrátit ... Už dřív jsem měla ten směr a v poslední době jsem z té cesty trochu nějak zase sešla ... V nejbližší době hodlám vyřadit chemické a nepřirozené věci ze svojí těsně blízkosti ... Taky chci zase trošku pokročit v očistě těla ... Tento týden se chystám udělat si jaterní očistu a od včerejška jím jen pomeranče, mandarinky (převážně šťávu z nich) a zlaté kiwi, mám ho doma hromadu, po akci v Kauflandu :-) Moc mi to chutná a dělá dobře !

Včera jsem byla také poprvé na power joze, bylo to moc fajn ... Zjistila jsem, že ty všelijaké krkolomné pozice mi dělají dobře ... Pamatuju si, že už jako malá jsem vyváděla na gauči u televize takové kousky s hlavou vzhůru a zapletenýma nohama, že to nikdo nechápal :-D Začnu na ní teď chodit pravidelně ... A taky na další cvičení a běhat ... Zase jsem se teď trochu dostala z kondice po pauze, co jsem byla "nemocná" ... Vrátil se mi zánět ledvin, který jsem před rokem z nevědomosti potlačila antibiotiky ... Tentokrát jsem se nedala a přetrpěla horečky, bolesti hlavy, prospala několik dní, dala si čtyř denní půst o destilované vodě a pak dva o pomerančové šťávě a byla jsem zase jako rybička ;-) Bylo to pro mě velké vítězství, protože jsem poprvé překonala nemoc bez léků... To že doktoři říkají, že bez antibiotik na zánět umřete je hloupost ! Moje tělo ví, jak se léčit a jedy k tomu nepotřebuje....

Už začala zima, ale jen podle kalendáře, venku je takové sychravé počasí, ale na prosinec to ani nevypadá ... Začouzená Praha mi taky zrovna nedělá dobře ... Je tu spoustu krásných míst, kde je víc zeleně a přírody, dokonce místa, kde jsem ještě nebyla, ale v zimě si zalezu k topení nebo do pelíšku a nikam se mi nechce :-) Asi brzo s mamkou někam utečeme ! Taky se jí prý stýská a má mi co povídat ... Mám teď kolem sebe spoustu povinností, které mě zatěžují ... Nejraději bych se sebrala a utekla někam pryč od všeho, nejlépe do teplíčka ... Ležela bych v teplém písku, zavřela bych oči a jen si užívala přítomného okamžiku bez myšlenek ... Určitě i na to přijde chvíle, teď je to pro mě zkouška, se kterou se musím vypořádat...

Život je zvláštní, ale stojí za to ho žít, jsem tolik vděčná za to, co mi každý den přichází - zkoušky, příležitosti, vědomosti a nová poznání !

Dnes: - 0,4l pomerančovo-mandarinkové šťávy

- 9 zlatých kiwi

- 0,4l pomerančovo-mandarinkové šťávy

(a k večeři to budou asi nejspíš zase kiwi :-))

Mějte krásný den....................

Moje nová psí kamarádka Bairinka :-)