) přes 5 měsíců, tak by mi bylo líto, kdybych neběžela ... A hlavně v tom tátu nemůžu nechat samotného přece ... Všem říkám, že neběžím, ale asi poběžím ... Asi budou koukat, až si připíchnu na tričko to číslo a řeknu: "Co koukáte, to jste si opravdu mysleli, že mi nějaká noha překazí můj sen ?" Já nic jen tak nevzdávám, bude to těžké, bude to bolet, ale bude to krásné, vím to a nebojím se ... Těším se na to, chci to zvládnout, je to můj veliký sen ... Je jedno, za jak dlouho budu v cíli, asi to nebude 5 hodin, možná ani 5 a půl, ale to pro mě není podstatné, budu si pomalinku poklusávat, užívat si nádhernou Prahu, kterou miluji, jsem tam vždy tak šťastná a budu se nabíjet tou euforickou atmosférou, která tam bede vládnout ... Když už to bude hodně bolet, třeba chvíli půjdu a příští rok to už třeba zvládnu uběhnout celé, nebudu se do ničeho nutit ani stresovat... Chytla mě ta běžecká horečka už když jsem si vzala ten batoh, číslo a tričko, když jsem tam viděla ty další běžce a to všechno ... Koupila jsem si i kraťasy na běh...
Z Holešovic jsme jeli na Floru, koupila jsem mamině v LF dvě nové čokolády ke dni matek - s kešu a bílou s lesními plody ... Pak jsem si koupila v Albertu banány a mladý kokos ... Tři malé banánky jsem snědla hned na lavičce a pak jsme si s tátou dali ve smootie baru malý koktejl z pomerančů, malin, borůvek a černého rybízu ... Pak jsme jeli domů ... Celý den svítilo krásně sluníčko ... Po cestě autem jsem usnula jako dudek a vzbudila jsem se až Plzni u Tesca, kam jsme šli nakoupit ... Koupila jsem si velikananánský vodní melounek, měl 8kg a byl jen za 19,90kč/kg ... Pak ještě ve slevě nějaké papriky, pomeranče a rajčátka ... Večer jsem si udělala mísu salátku
Večer přišla ségruš a povídali jsme ... A snědla jsem mamině jednu tu čokoládu 
... Když já jí jen chtěla ochutnat a ona byla tak dobrá, že jsem jí musela zavolat, jestli bych jí mohla sníst, že jí v neděli koupím novou 
Tu bílou, je úžasná, jemná a vůbec né těžká, opravdu douhra chutí ... Asi jí zařadím do svých občasných prohřešků v rámci vita ... Jinak samozřejmě ovoce je na první příčce
... Když já jí jen chtěla ochutnat a ona byla tak dobrá, že jsem jí musela zavolat, jestli bych jí mohla sníst, že jí v neděli koupím novou Tu bílou, je úžasná, jemná a vůbec né těžká, opravdu douhra chutí ... Asi jí zařadím do svých občasných prohřešků v rámci vita ... Jinak samozřejmě ovoce je na první příčce Taky jsem si v Praze koupila nádherný oranžový obrovský ananas, který jsme měli dnes s maminou k obědu ... Ale takový jsem ještě neměla ! nepálil ani maličko, sladký jako med ! čvachtala jsem blahem ... Pak jsme šli bruslit, je krásně a teplo ... Asi půjdu ještě ven, Páťa je v práci ... Jsem šťastná
Žádné komentáře:
Okomentovat