Nějak jsem se v tom životě zamotala

Můj nejmilovanější deníčku ! Jak jsem tě mohla tak opomínat, když jsi mi tak chyběl :-( Pročítám teď po několika měsících tvoje stránky a nostalgií se mi tají dech ... Přemýšlela jsem nad tím, proč opravdu jsem tak dlouho nepsala ... Připadá mi teď, jako by to byl skoro někdo jiný, kdo psal tyhle radostné řádky... Ne že bych teď neměla v životě radost, jen mi přijde, že jsem se sama ve víru změn nějak zamotala ... Jak krásně se mi vzpomíná na ty jarní dny, kdy jsem přišla ze školy z Plas s tím, že už jsem se nemohla dočkat, že budu doma sama a budu si celé odpoledne užívat knížek, přemýšlení, lenošení a sama sebe doma v teplíčku nebo v horké vaně plné bublinek :-) Jak mě tahle odpoledne chybí... A nebo ty sluníčkové víkendy s maminkou, kdy jsme se nadlábli ovocem a vyrazili třeba válet se do Všerub na louku a snít a nebo na brusle do parku, užívat si pohybu, povídat si a poslouchat řeku....

Kromě mamky mi moc lidí nerozumělo, ani jsem se nesnažila měnit se k jejich obrazu a nebo jim vysvětlovat svůj svět... Užívala jsem si šťastně melancholie a toho leteckého pohledu na svět ... Byla jsem jako pták, co se kouká na svět z oblak a raduje se ze světa krásy ... Nezkoumá nedostatky, nekritizuje, vidí jen Lásku, která je vlastně to jediné, co opravdu existuje :-)

Jak mě naplňovalo příjemným klidem, sednout si doma v obývacím pokoji, zapálit si svíčku, pustit si nějakou milou meditační hudbu a kreslit si mandaly ... O ničem nepřemýšlet, jen se vžít do barev a vzorů, stát se jimi....

Moje Já se zamotalo do víru velkoměsta, podlehlo chvilkovému vzrušení, slétlo k zemi a chtělo se stát součástí toho, co po celou tu dobu sledovalo ... Ale asi opravdu není všechno zlato, co se třpytí ... Po tom mráčku se mi teď začalo stýskat a nějak se ztrácím v tom co je správné ... Mělo by to být právě to, co cítí moje srdce a tím si teď právě nejsem jistá, snad se to časem nějak vyvrbí...

Snažím se teď hledat věci, které by mě bavily, ve kterých bych se našla ... Určitě je to kreslení a tvoření, když se celá zapojím do té činnosti a stanu se její součástí :-) Taky se chci učit ! Škola přírodní medicíny je čím dál tím zajímavější, ale už i náročnější, proto se jí teď začnu více věnovat ... Také si chci v únoru udělat kurz na sportovní a rekondiční masáže a pak se dál rozvíjet v tomhle směru terapeuta ... Těším se, až tohle budu moct předávat lidem, až budu mít dostatek zkušeností a dovedností a budu jim pomáhat na rozcestí života a ukazovat jim krásu a moc přírody ... Sama se k ní teď chci více obrátit ... Už dřív jsem měla ten směr a v poslední době jsem z té cesty trochu nějak zase sešla ... V nejbližší době hodlám vyřadit chemické a nepřirozené věci ze svojí těsně blízkosti ... Taky chci zase trošku pokročit v očistě těla ... Tento týden se chystám udělat si jaterní očistu a od včerejška jím jen pomeranče, mandarinky (převážně šťávu z nich) a zlaté kiwi, mám ho doma hromadu, po akci v Kauflandu :-) Moc mi to chutná a dělá dobře !

Včera jsem byla také poprvé na power joze, bylo to moc fajn ... Zjistila jsem, že ty všelijaké krkolomné pozice mi dělají dobře ... Pamatuju si, že už jako malá jsem vyváděla na gauči u televize takové kousky s hlavou vzhůru a zapletenýma nohama, že to nikdo nechápal :-D Začnu na ní teď chodit pravidelně ... A taky na další cvičení a běhat ... Zase jsem se teď trochu dostala z kondice po pauze, co jsem byla "nemocná" ... Vrátil se mi zánět ledvin, který jsem před rokem z nevědomosti potlačila antibiotiky ... Tentokrát jsem se nedala a přetrpěla horečky, bolesti hlavy, prospala několik dní, dala si čtyř denní půst o destilované vodě a pak dva o pomerančové šťávě a byla jsem zase jako rybička ;-) Bylo to pro mě velké vítězství, protože jsem poprvé překonala nemoc bez léků... To že doktoři říkají, že bez antibiotik na zánět umřete je hloupost ! Moje tělo ví, jak se léčit a jedy k tomu nepotřebuje....

Už začala zima, ale jen podle kalendáře, venku je takové sychravé počasí, ale na prosinec to ani nevypadá ... Začouzená Praha mi taky zrovna nedělá dobře ... Je tu spoustu krásných míst, kde je víc zeleně a přírody, dokonce místa, kde jsem ještě nebyla, ale v zimě si zalezu k topení nebo do pelíšku a nikam se mi nechce :-) Asi brzo s mamkou někam utečeme ! Taky se jí prý stýská a má mi co povídat ... Mám teď kolem sebe spoustu povinností, které mě zatěžují ... Nejraději bych se sebrala a utekla někam pryč od všeho, nejlépe do teplíčka ... Ležela bych v teplém písku, zavřela bych oči a jen si užívala přítomného okamžiku bez myšlenek ... Určitě i na to přijde chvíle, teď je to pro mě zkouška, se kterou se musím vypořádat...

Život je zvláštní, ale stojí za to ho žít, jsem tolik vděčná za to, co mi každý den přichází - zkoušky, příležitosti, vědomosti a nová poznání !

Dnes: - 0,4l pomerančovo-mandarinkové šťávy

- 9 zlatých kiwi

- 0,4l pomerančovo-mandarinkové šťávy

(a k večeři to budou asi nejspíš zase kiwi :-))

Mějte krásný den....................

Moje nová psí kamarádka Bairinka :-)