pondělí 13. července 2009

SWEET life in Prague

Události plynou, život proudí a já se nechávám unášet tímhle živlem ... Už jsem konečně pražanda, dnes je to dva týdny, splnil se mi sen ... Sen který si říkal o svůj projev a dral se na povrch do světa reality neuvěřitelnou silou a rychlostí, poháněný mojí touhou...
Před týdnem jsme byli v Plzni na festivalu "Miluj svůj život", před tím jsem strávila skvělé dva dny u Filípka v Týřovicích, které jsem si krásně užila společně se svými novými přáteli, sluníčkem, sportem v křivkládskýh panenských lesích a bosíma nohama ... Byla to nádhera, od té doby co jsem přijela, až po okamžik, kdy jsme šli s Mišákem na autobus jsem neobula boty, ani při běhu ... Tolik jsem si užívala ten kontakt se zemí, lochtání trávy, teplý žár kamenů, chladnou rosu, písek ... Bosé nohy mi ukázali, že je co objevovat, nestavět žádné bariéry, jen splynout a užívat si ten kontakt, spojení s přírodou...
Přípravy byli v plném proudu, užívali jsme si dobrot a připravovali jídla pro ty, kteří budou otevření poznat a ,za pomoci čerstvé stravy, se rozpomenout na svojí přirozenost, vzpomenout si a znovu v sobě probudit vitalitu a svěžest ... Těšilo nás to, sluníčko nám hřálo záda, když jsme venku pracovali ... Dokonce jsem dostala veliké překvapení, které jsem nečekala ... DURIAN ! Moje Láska nejvoňavější ze všech nejslastnějších ! Mražený, ale přece moc dobrý a euforizující :-) Měla jsem radost !
Po přesunu do Plzně se naše partička začala rozšiřovat a nadšení tím zvětšovat ... Nikdo jsme nerozumněli tomu, jak je možné, že se známe pár dní, byli jsme spolu tak spjatí, šťastní a veselý ... Celý festival jsme si náramně užili i přes to, že dva dny nebylo hezké počasí ... S Láskou jsme lidem připravovali všemožné delikatesy a sami se krmili přesladkým ovocem a především vodními melouny ... Poslední den nás dokonce pár jedlo jen ty melouny a to potom člověk lítá v oblacích a jen s velkou námahou se přidržuje země... Občas jsem neodolala a uzobla jsem i delikatesky těžšího kalibru, ale vždy mi pak tělo dalo najevo, že tohle je už moc těžké a že jedině na ovocných vlnách v doprovodu s osvěžující zeleninou a zelení bude pospívat a sršet ryzí energii...
Po čtyři noci jsme spali u nás, byla to vždycky legrace, když nás bylo třeba devět v bytě 3+1, ale pokaždé jsme se dokázali poskládat a dobře se vyspat ... Stihli jsme se při tom i pobavit a nasmát, takže nám nechybělo vůbec nic :-)
Na festivalu jsem si koupila knížku o kyvadélkách s grafy pro práci s nimi ... A ametysové kyvadélko jsem dostala ... Prý si mě vybralo ... U stánku, kde právě byli jsem strávila hodně času ... Pán mi ukazoval různá kyvadla, malá, větší, z kovů, kamenů, přírodních materiálů a poučel mi je vyzkoušet ... Byla jsem nadšená, nikdy jsem necítila takovou sílu, takové propojení ... Kyvadlo se na všechny vjemy a myšlenky točilo energicky do kruhu a nebo kývalo ze strany na stranu ... Když jsem se rozhodla si ho koupit a intuitivně a také za pomoci kyvadýlka jsem si vybrala ono ametysové, pán mi řekl, že si mě vybralo, ať trénuji, že jsem pro to vnímavá a že mi ho tedy nechává ... To mě nadchlo ještě víc, tak jsem hned za ušetřené peníze běžela a koupila si knihu !
V úterý večer jsme zbyli už jen čtyři, já, Mišák, Verunka a Luky ... Doma jsme dlouho do noci povídali a zkoušeli různé věci na práci s vlastní energií ... Ráno jsme si šli zaběhat a doma jsme si společně vypili pomerančovou šťávů ... Jak popsat to nadšení a radost ... Konečně jsem poznala spřízněné duše, jaké "náhody" nás svědli dohromady a my teď spojujeme svůj elán, nadšení a svěžího ducha pro tvorbu nových věcí, které lidem ukážou sebe sama, Lásku a svěží život, to je naše idea a náš cíl za kterým si dychtivě půjdeme a moc si to při tom užijeme ... Cítím se s nimi skvěle, známe se staletí a užíváme si přítomnost, souznění, porozumnění, je to dokonalý pocit, který mě naplňuje tak, že přetékám až pookraj...
Poté přišel přesun do Prahy, do mojí milované krásné Prahy, slunečné Prahy ... A dokonce už oficiálné do mého domova !! Zbožňuji svůj byteček v Libni, malý, krásný a útulný, od prvního okamžiku jsem věděla, že je můj ... Teď tu společně trávime už týden ... Verunka je tu se mnou po celou dobu, kluci ze začátku, pak jeli domů na moravu a už se zase vrátili :-) Je to super ... Každý večer je co dělat, co probírat a čem diskutovat a pořád je toho málo ... Užíváme si společně skvělé svěží jídlo jako nikdy, ulítíváme na jeho lehkých vlnách a nepřestáváme sršet Láskou ... Nikdy jsem nezažila takové prožití přítomného okamžiku, moje mentální myšlení a vnímání se tolik změnilo a cítím se teď tak svobodně a v sounáleitosti s Jednotou...
Práci mám zařízenou v BioTrendu ve Štěpánské ulici u Andrejky, jen pár dní v týdnu, ale jsem za to ráda, dnes tam jdu poprvé na odpolední ... Cítím se tam moc dobře, jen nevím, jak se ovládnu s tolika dobrotami kolem sebe :-)
Objevila jsem také úžasné místo, Ivanka mi ho ukázala - Stromovka ... Krásný zelený park, se spoustou trávy, stromů, vodou,... Dá se tu běhat, jezdit na kole, na bruslích,... A to přesně děláme my, začali jsme teď spolu jezdit na in line buslích a je to paráda ... To je přesně to, co mi chybělo, pohyb ... Chci teď zase začít cvičit, bruslit, běhat a lítat, to je můj živel, moje přirozenost a radost ... Není nad ten pocit pružnosti těla, toho průtoku energie a návalu endorfínů v krvi :-) !! Dokonce zakládáme Freshness inline team, tak uvidíme, jak se nám to bude rozvíjet a jak se lidé chytí na naši energy vlnu...
Včera jsme byli na Osho dinamické meditaci, byl to pro mě silný zážitek ... Ze začátku jsem byla nervózní, když jsem nevěděla, co čekat ... při první fázy, při spontáním tanci ze mě ale všechno spadlo a v průběhu jsem se uvolňovala čím dál víc, dostala jsem ze sebe spoustu emocí a počistila jsem si mysl ... Trvalo to dvě hodiny a opravdu mě to nadchlo, spotila jsem se snad jako nikdy a naprosto jsem si to užívala, ten náboj, tu energii, která sršela ven ... Učitě si to budu chtít zopakovat...
Dnes jsem pozvaná do Hanoi a pak na duriánkový oběd, juppííííííí :-):-)
Po domově se mi kupodivu vůbec nestýská, ale těším se na mámu, tátu, na Patrika ... Oni se teď všichni poddávají svým strachům, obavám a úzkostem ... Uvědomila jsem si, že už nastal čas, kdy je nemůžu a nechci táhnout, vím jak jsou silní a najdou si svoji cestu sami ... Já jim to ze srdce přeji a jsem stále s nimi...
Miluji Život a vše co přináší................................................

Žádné komentáře:

Okomentovat