Honí se mi toho hodně hlavou

Mám teď zkouškové období ve škole a jsem z toho zoufalá, nedokážu se na to soustředit, mám pocit, že to pro mě nemá žádný smysl, je to jen výmysl sytému společnosti, před kterým se snažím utéct ... Chtěla bych se věnovat tomu co mě baví, co mě zajímá a co má smysl pro mojí budoucnost ... Chtěla bych se věnovat přírodní medicíně, masážím, teď v únoru si budu dělat ten masérský kurz, chtěla bych si hodně číst, vzdělávat se a intenzivně se začít věnovat angličtině, bavilo by mě to a také by to bylo to, co je pro mě opravdu důležité, chci cestovat, poznávat lidi a ještě je toho ve světě tolik, s čím bych se chtěla seznámit a kam se podívat ... Tenhle stát je pro mě moc omezený a navíc necítím, že tady je můj domov ... Je těžké to teď nějak vyhodnotit, nechci nikoho zklamat, tíží mě ty očekávání, hlavně rodičů, na to co si myslí ostatní kašlu ... Ten kdo má základku je hlupák, tak to prostě funguje a asi bych i sama sobě klesla v očích, že jsem si nedokázala dodělat ani tu střední ... Ale stejně nechci být nikdy ničí zaměstnanec, tak co na tom záleží ? Chci se věnovat přírodnímu léčitelství a terapiím, pomáhat lidem, být v souladu s přírodou, cítit se tím pohlcená, naplněná, být šťastná a to můžu jedině takhle, udělám pro to všechno ! Chci poznávat tolik věcí, ale ani jednu z nich mě nenaučí na gymnáziu ... Všichni mi říkají, ať to ještě chvíli přetrpím, opřu se do toho a pak to mám z krku a můžu už dělat co chci, ale já mám pocit, že právě teď mi toho nejvíc uniká ... A to ani nemluvím o tom stresu, co mi to způsobuje, mám pocit jen že něco musím, že musím vkládat všechnu energii a čas do něčeho, co mi nedává smysl, čemu nevěřím a nevidím v tom nic reálného, naopak mě to jen vysává...

Dala jsem včera výpověď smlouvy z bytu, prožili jsme tu spoustu krásného, ale je čas jít dál ... Ale co je to dál, do jiného bytu ? Bude to jiné ? V tuhle chvíli ? Přišla mi myšlenka, která mi zaplavila celou hlavu a ta touha za tím jít je čím dál tím větší ... Tři měsíce na to, plně se věnovat zdokonalování angličtiny by mi určitě stačili a pak jet pryč, je jedno na jak dlouho a kam, ale pryč, vydělat penízky, která tady nejsou možné, osamostatnit se a osvobodit, vždyť právě to by pro mě byla ta nelepší škola života... To bych si teď přála a cítím, že by to byl správný krok...

V sobotu jedu k astroložce do Jindřichova Hradce, byla u ní už i mamka se ségrou a další známý, je opravdu dobrá a umí člověka prokouknout, tak jsem zvědavá, co ta mi poví....